ORANSSI PAZUZU - Muuntautuja
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hoj vy žírné pláně Albionu, hoj vy temné hvozdy prastarých Druidů, hoj vy přemocné metalové kořeny, světem hýčkané a milované, zatracované a nenáviděné, juž vás zase vidím bujeti s novou silou, novým vzmachem…
Máte rádi patos? Já osobně razím tezi, že všeho má býti s mírou. Nový zjev britské heavy scény vyrukoval se svým debutem těsně před velkým Pannotřesením. A nebylo to jen datum, co spojilo Iron Maiden a Blaze. Byl a je to především frontman Blaze Bayley. Kdysi proklínaný u prvních, nyní velebený u druhých. Život je pes, ale Blaze se mu postavil s grácií a zatvrzelostí. Rychle přeBrucelil přes tenký led zapomnění po odchodu z řad Železné panny a s novou vervou se vrhl do metalové džungle. A mačeta jménem Blaze seká nádherně! Bayley vsadil na mladost a dravost, kterážto investice vyplatila se mu tisíci násobně. Zatímco nové album IM krauluje v patosu časů minulých, projektil horkokrevného mladí zasahuje neomylně nerv s visačkou heavy metal. Pánové vsadili na současný zvuk, perfektně nabroušené sekerky a hlavně na ten starý dobrý těžký kov, který oděli do brnění model 2000.
Ba, během poslechu častokráte vzpomeneme i Panny železnatky, neboť jak hrát metal a tvářit se, že žádná taková neexistovala, notabene, když nám pěje její ex-člen. Jenže Blaze vědí, že všeho jen s mírou a tak zápach není nikdy příliš silný. Navíc se Maestro Blaze dokonale revanšuje všem svým kritikům a vyladil svůj vokál do životní formy. Jeho projev je drsný, hutný a stoprocentně jistý – dík za to jistě patří i produkčnímu mágovi Andy Sneapovi, který nad novici podržel ochranný pařát.
Ber jak ber, slyš jak slyš. Už pár týdnů protáčím Blaze od shora dolů, zatímco po Iron Maiden, Bruce nebruce, neštěkne v mém přehrávači ani pes. Čím to? Blaze jsou nová krev, nová perspektiva, nová naděje.čí málo a vsi i města vzplanou…Jedna Jiskra
Blaze Bayley byl proklet a nakonec zavržen, ale po vyhazovu od IRON MAIDEN se vrací s albem, které jasně ukazuje, jak to u MAIDENů bylo. Bayley je kvalitní zpěvák a dáte-li jeho hlasu potřebnou píseň, je výsledek přesvědčivý. Silicon Messiah je takových skladeb plné...
8 / 10
Blaze Bayley
- zpěv
Steve Wray
- kytary
John Slater
- kytary
Rob Naylor
- basa
Jeff Singer
- bicí
1. Ghost In The Machine
2. Evolution
3. Silicon Messiah
4. Born As A Stranger
5. The Hunger
6. The Brave
7. Identity
8. Reach For the Horizon
9. The Launch
10. Stare At The Sun
Alive In Poland (DVD) (2007)
Blood & Belief (2004)
As Live As It Gets (2003)
Tenth Dimension (2002)
Silicon Messiah (2000)
-bez slovního hodnocení-
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Podzimní nápor zajímavých doom/death metalových nahrávek pokračuje. Tohle je jako návrat do undergroundu devadesátých let. Zastřený, špinavý zvuk. Kráska a zvíře. Hřbitovní atmosféra za bezměsíčné noci.
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.
Daniel Cavanagh doslovne cituje svoju ex. kapelu a tento album je pokračovaním jeho poslednej tvorby. Jedná sa o príjemnú emotívnu a ľahko plynúcu nahrávku, ktorá síce nevybočuje z autorovej rady nálado tvorných albumov, ale tak nejak zahreje pri srdci.
PYRRHON svůj neortodoxně výstřední death metal plný vřískavé a disharmonické překombinovanosti možná konečně ukočírovali tak, že mi to začíná dávat smysl. Stále je to dost schizofrenní produkce na hranici stravitelnosti, ale tady již to dokážu ocenit.
Čím více "Absolute Elsewhere" poslouchám, tím více jsem přesvědčen, že tahle cesta není pro BLOOD INCANTATION tou správnou. Skladatelsky vysoce ambiciózní projekt, který však jako celek úplně nefunguje. Zatracování nezaslouží, oslavné ódy ale také ne.